Plastic Planet Shop
Kodymova 2539/8, Praha 5 - Stodůlky
telefon: 235 315 925
Otevírací doba
Pondělí | po předchozí dohodě |
Úterý | 12-18 hod. |
Středa | 12-18 hod. |
Čtvrtek | 12-18 hod. |
Pátek | 12-18 hod. |
Sobota | zavřeno |
Neděle | zavřeno |
Těšíme se na Vaši návštěvu
obchodní tým Plastic Planet
email: shop@plasticplanet.cz
Křídla nad Čching-taem
Křídla nad Čching-taem
Japonské letectvo na prahu Velké války – rok 1914
AUTOR: LUBOMÍR VEJŘÍK
FOTO: ARCHIV AUTORA
Když americký komodor Matthew C. Perry v čele eskadry čtyř válečných plavidel Tichomořské flotily zakotvil jednoho krásného červencového dne roku 1853 ve vodách zálivu před hlavním městem japonského císařství Edo a proti vůli jeho vládců otevřel poustevnické impérium světu, jen málokdo tušil, že ze zaostalé feudální země zvané Nippon vyroste v několika desetiletích mocná regionální mocnost, která jednou provždy smete léta budovaný tradiční asijský mocenský status quo definovaný geopolitickými zájmy evropských koloniálních velmocí a Spojených států. A co víc, v přeneseném slova smyslu otřese i celosvětovou hegemonií „bílé rasy“.
Zázračně rychlou expanzi izolovaného ostrovního státu spustila vynucená konfrontace „Východu“ se „Západem“, která tehdy v jediném okamžiku a plné síle odhalila rozpory, až dosud skrytě zmítající celou japonskou společností, opírající se o středověké výrobní vztahy a kastovní systém. Prakticky ze dne na den akcelerovala společenské změny, na jejichž konci stála moderní civilizace, těšící se ve světě nejen neobvyklé úctě, ale i neskrývanému obdivu, který zesílil poté, co na trůn předků usedl pohledný, inteligentní a vzdělaný mladík s duchem vizionáře, císař Mucuhito.
Na rozdíl od mnoha dvorských hodnostářů, často vzdychajících po „starých dobrých časech“, intuitivně vycítil, že nastal čas, aby země podstoupila sice bolestivou, ale naprosto nezbytnou modernizaci, nemá-li skončit jako živořící kolonie v područí některé z evropských mocností. Přežití impéria teď záviselo na fungující, moderně koncipované, dynamické správě západního typu, vyspělé průmyslové základně a branné moci vybudované a vyzbrojené podle vzoru světových velmocí. Již ve své inaugurační řeči nastínil celý komplex společensko-hospodářských změn, nazvaných podle období své vlády „reformami Meidži“. Především hodlal změnit tradiční feudální uspořádání společnosti, ve které až dosud zaujímala výsadní postavení neustále se svářící knížata, opírající se o vlastní armády samurajů. Mocné rody to přirozeně pobouřilo natolik, že „ve vlastním zájmu panovníka“ vyvolaly několik povstání, jež byla záhy potlačena právě silami, proti kterým směřovala. Jediné, čeho dosáhla, bylo, že upevnila císařovu pozici natolik, že přerodu zaostalého impéria ve vyspělý kapitalistický a industriální stát nemohlo nic zabránit. Koneckonců země stejně neměla jiného východiska. Tenno1) dlouho a velmi pečlivě sledoval imperiální výboje evropských mocností a parcelování světa do sfér vlivu. Velice dobře tušil, že jedinou šancí na přežití v této neklidné době je, aby „božský Nippon“ byl stejně hospodářsky, průmyslově a vojensky mohutný a dravý jako imperialistické mocnosti starého kontinentu.
Japonsko se muselo bez ohledu na to, zda se mu to líbí či nikoli, vzdát dobrovolné izolace, plně se otevřít světu a hledat inspiraci v tom nejlepším, co západní civilizace nabízela. Během druhé poloviny 19. století se Japonsko měnilo doslova před očima. Jeho císařské Veličenstvo se i nadále těšilo nejvyšší a nezpochybnitelné autoritě, přesto i ono se náhle muselo řídit zbrusu novou ústavou. Archaický institut rádců ustoupil prozaickému, avšak mnohem výkonnějšímu aparátu vládního kabinetu a otěže zákonodárné moci vzal z rukou několika vyvolených…
Více si můžete přečíst v novém čísle Plastic Planet 3/2018.