Domů / Novinky / Křídla nad Čching-taem
Kategorie
Celkový přehled
PROVOZNÍ INFORMACE

 

Plastic Planet Shop

Kodymova 2539/8, Praha 5 - Stodůlky

telefon: 235 315 925

 

Otevírací doba:

 

Pondělí  po předchozí dohodě
Úterý     12-18 hod
Středa   12-18 hod
Čtvrtek  12-18 hod 
Pátek     12-18 hod 

Sob ota   zavřeno 
Neděle    zavřeno

 

Těšíme se na Vaši návštěvu

obchodní tým Plastic Planet

shop@plasticplanet.cz

 

 

     

Odběr novinek
EET

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

 

Křídla nad Čching-taem

Křídla nad Čching-taem - PlasticPlanet    Sacumská rebelie a její poslední vzepětí nedaleko Kagošimy v tzv. v bitvě u Širojami, dne 24. září 1877. Proti sobě zde stály poslední jednotky samurajů rodu Sacuma a oddíly nové císařské armády, oblečené v uniformách evropského stylu a vyzbrojené moderními západními zbraněmi.

Křídla nad Čching-taem
Japonské letectvo na prahu Velké války – rok 1914

 

AUTOR: LUBOMÍR VEJŘÍK
FOTO: ARCHIV AUTORA

 

Když americký komodor Matthew C. Perry v čele eskadry čtyř válečných plavidel Tichomořské flotily zakotvil jednoho krásného červencového dne roku 1853 ve vodách zálivu před hlavním městem japonského císařství Edo a proti vůli jeho vládců otevřel poustevnické impérium světu, jen málokdo tušil, že ze zaostalé feudální země zvané Nippon vyroste v několika desetiletích mocná regionální mocnost, která jednou provždy smete léta budovaný tradiční asijský mocenský status quo definovaný geopolitickými zájmy evropských koloniálních velmocí a Spojených států. A co víc, v přeneseném slova smyslu otřese i celosvětovou hegemonií „bílé rasy“. 

 

Zázračně rychlou expanzi izolovaného ostrovního státu spustila vynucená konfrontace „Východu“ se „Západem“, která tehdy v jediném okamžiku a plné síle odhalila rozpory, až dosud skrytě zmítající celou japonskou společností, opírající se o středověké výrobní vztahy a kastovní systém. Prakticky ze dne na den akcelerovala společenské změny, na jejichž konci stála moderní civilizace, těšící se ve světě nejen neobvyklé úctě, ale i neskrývanému obdivu, který zesílil poté, co na trůn předků usedl pohledný, inteligentní a vzdělaný mladík s duchem vizionáře, císař Mucuhito.

Na rozdíl od mnoha dvorských hodnostářů, často vzdychajících po „starých dobrých časech“, intuitivně vycítil, že nastal čas, aby země podstoupila sice bolestivou, ale naprosto nezbytnou modernizaci, nemá-li skončit jako živořící kolonie v područí některé z evropských mocností. Přežití impéria teď záviselo na fungující, moderně koncipované, dynamické správě západního typu, vyspělé průmyslové základně a branné moci vybudované a vyzbrojené podle vzoru světových velmocí. Již ve své inaugurační řeči nastínil celý komplex společensko-hospodářských změn, nazvaných podle období své vlády „reformami Meidži“. Především hodlal změnit tradiční feudální uspořádání společnosti, ve které až dosud zaujímala výsadní postavení neustále se svářící knížata, opírající se o vlastní armády samurajů. Mocné rody to přirozeně pobouřilo natolik, že „ve vlastním zájmu panovníka“ vyvolaly několik povstání, jež byla záhy potlačena právě silami, proti kterým směřovala. Jediné, čeho dosáhla, bylo, že upevnila císařovu pozici natolik, že přerodu zaostalého impéria ve vyspělý kapitalistický a industriální stát nemohlo nic zabránit. Koneckonců země stejně neměla jiného východiska. Tenno1) dlouho a velmi pečlivě sledoval imperiální výboje evropských mocností a parcelování světa do sfér vlivu. Velice dobře tušil, že jedinou šancí na přežití v této neklidné době je, aby „božský Nippon“ byl stejně hospodářsky, průmyslově a vojensky mohutný a dravý jako imperialistické mocnosti starého kontinentu.

Japonsko se muselo bez ohledu na to, zda se mu to líbí či nikoli, vzdát dobrovolné izolace, plně se otevřít světu a hledat inspiraci v tom nejlepším, co západní civilizace nabízela. Během druhé poloviny 19. století se Japonsko měnilo doslova před očima. Jeho císařské Veličenstvo se i nadále těšilo nejvyšší a nezpochybnitelné autoritě, přesto i ono se náhle muselo řídit zbrusu novou ústavou. Archaický institut rádců ustoupil prozaickému, avšak mnohem výkonnějšímu aparátu vládního kabinetu a otěže zákonodárné moci vzal z rukou několika vyvolených…

Více si můžete přečíst v novém čísle Plastic Planet 3/2018.