Domů / Novinky / Junkers F 13ci, první celokovový letoun u nás
Celkový přehled
PROVOZNÍ INFORMACE

 

Plastic Planet Shop

Kodymova 2539/8, Praha 5 - Stodůlky

telefon: 235 315 925

 

Otevírací doba  

Pondělí           po předchozí dohodě 
Úterý 12-18 hod.
Středa 12-18 hod.
Čtvrtek 12-18 hod.
Pátek 12-18 hod.
Sobota zavřeno 
Neděle zavřeno

 


Těšíme se na Vaši návštěvu 
 

obchodní tým Plastic Planet

email: shop@plasticplanet.cz

 

 

     

Odběr novinek

Junkers F 13ci, první celokovový letoun u nás

PlasticPlanet - Junkers F 13ci, první celokovový letoun u nás - PlasticPlanet    V roce 1915 u Junkerse zkonstruovali první celokovový letoun na světě, který nesl tovární označení J 1. Šlo o dvoumístný bitevní a průzkumný letoun, následován byl stíhačkou J 2.

Junkers F 13ci, první celokovový letoun u nás
 

AUTOR: PETR UZSÁK
FOTO: ARCHIV AUTORA

 

Tento text je zaměřen na dopravní letoun typu Junkers F 13, nikoli však z hlediska jeho celosvětového užití, které bylo slavné, dlouhé a pestré. Následující řádky budou totiž věnovány jedinému československému letounu F 13, vlastněnému a užívanému postupně několika různými subjekty, který u nás, bohužel, sehrál okrajovou až zanedbatelnou roli, navíc s málo přesvědčivým výsledkem. V tehdejší Republice Československé (zkratka RČS) byl registrovaný jediný kus, který nesl výrobní číslo 741 a byl používán v období let 1925 až 1933, ještě ke všemu nijak intenzivně. 

 


 

Střípky z leteckých dějin Československa


Než se však dostaneme k podrobnostem, zastavíme se krátce u vědce, konstruktéra a průmyslníka profesora Huga Junkerse, protože jde o významnou osobnost, která se trvale zapsala do dějin světového letectví a z jejíž tvůrčí invence těží lidstvo do současnosti. V období meziválečné zlaté éry letectví bylo jméno Junkers synonymem spolehlivosti a technického pokroku. Hugo Junkers (3. 2. 1859 – 3. 2. 1935) vystudoval berlínskou Vysokou technickou školu a věnoval se konstrukci a podnikání v oblasti plynových zařízení. Vedle toho se zajímal i o vědu, především o proudění tekutin a plynovou mechaniku, což pochopitelně mělo přímý vliv na jeho podnikání. K tomu založil 2. července 1895 společnost Junkers und Compagnie v Dessau, která se zabývala vývojem a výrobou tepelně technických zařízení, například průtokových ohřívačů s vysokou spalovací komorou, koupelnových kamen a rovněž měřicích nebo laboratorních přístrojů. V roce 1897 byl jmenován profesorem termodynamiky Vysoké technické školy v Cáchách (Aachen), kde působil až do roku 1912. Své podnikatelské aktivity od roku 1909 ještě rozšířil na oblast tehdy prudce se rozvíjejícího letectví a s ním souvisejících oborů včetně letecké dopravy. Pro zajímavost – v roce 1910 Junkers patentoval teoretické řešení létajícího křídla, tedy letounu bez trupu a ocasu1), a v tomtéž roce patentoval i vlnitý plech.

Po vypuknutí 1. světové války (tehdy označované jako Velká válka) se jeho továrna začala podílet na válečné výrobě dodávkami plechového nádobí a polních kuchyní, ale Junkers se, chtíc či nechtíc, věnoval i vojenským letounům. V roce 1915 u Junkerse zkonstruovali první celokovový letoun na světě, který nesl tovární označení J 1. Šlo o dvoumístný bitevní a průzkumný letoun, který byl zanedlouho ho následován jednomístnou celokovovou stíhačkou J 2 (vojenské označení E II). Dále byly u Junkerse vyvinuty dvoumístné bitevní typy J 4 (vojenské označení J I – první sériově vyráběné letadlo s potahem z vlnitého plechu), J 8 a J 10 (vojenské označení Cl I), z jednomístných letounů pak šlo o typy J 7 a J 9 (vojenské označení D I). U svých leteckých konstrukcích používal Junkers nejprve ocelový transformátorový vlnitý plech o tloušťkách od 0,2 do 0,5 milimetru, později přešel na dural. Důvodem výběru tak neobvyklé formy materiálu byla jedna z nejdůležitějších vlastností vlnitého plechu, přesněji jeho odolnost proti axiálnímu2) namáhání a kroucení. Profesor Junkers vždy preferoval celokovovou konstrukci, jednak z důvodu její odolnosti, a také proto, že kovové stavební prvky bylo možné variabilně tvarovat, což u dřeva jako tradičního konstrukčního materiálu, není vždy proveditelné. Dalším důležitým důvodem byla skutečnost, že celokovová konstrukce je samonosná. 

Více se dočtete v časopise Plastic Planet č. 2/2018.